Jsme racionální a víme, co je pro nás dobré. Ale přesto se někdy chováme tak, jak nechceme, anebo se nám nedaří dělat, co je pro nás dobré. Obviňujeme se, hodnotíme. Ale co když to nejsme my, kdo tohle dělá? Žije v nás velká spousta jiných osobností, které mají své zájmy a vztahy. A my se s nimi můžeme domluvit. Internal Family Sytems je úžasný a nesmírně účinný způsob, jak vést sami sebe, je to také nová terapuetická a koučovací metoda. Zvu vás k objevování. V tomto díle se naučíme základy.
Zajímá vás, proč se nám někdy nedaří žít podle našich ideálů a rozhodnutí, i když přesně víme, co je pro nás dobré? Adam, kouč a terapeut, vám v tomto díle nabízí unikátní pohled na naše vnitřní boje a nabízí metody, jak dosáhnout většího klidu a porozumění sobě samým.
V tomto díle se dozvíte:
Proč se nám někdy nedaří žít podle vlastních představ a rozhodnutí.
Jaký vliv má naše vnímání sebe sama a naše chování vůči sobě.
Co je systém vnitřní rodiny (Internal Family Systems) a jak může pomoci v našem osobním rozvoji.
Jak můžeme pracovat s různými částmi naší osobnosti k dosažení většího klidu a porozumění.
Praktické návody a cvičení pro práci s vnitřními částmi a překonání osobních výzev.
Shrnutí podcastu
Adam v úvodu podcastu mluví o tom, jak často náš život nesplňuje naše vlastní očekávání, i přesto, že víme, co je pro nás dobré. Poukazuje na to, že tento fenomén může být důsledkem našeho omezeného pohledu na sebe sama a naše chování. Adam představuje koncept systému vnitřní rodiny (Internal Family Systems, IFS), který nabízí hlubší pochopení našich vnitřních procesů a motivací.
Podle Adama je každý z nás složen z různých "částí" nebo "osobností", které mají své vlastní motivace, cíle a potřeby. Některé z těchto částí mohou být zdrojem našich problémů a konfliktů, zatímco jiné nám mohou pomáhat dosáhnout našich cílů. Adam vysvětluje, jak je možné komunikovat s těmito částmi a pracovat s nimi, aby se dosáhlo větší harmonie a pochopení v našem vnitřním světě.
Dále Adam uvádí příklady, jak můžeme identifikovat a angažovat se s různými částmi našeho já, včetně té, která prokrastinuje, kritizuje, nebo se snaží vyhýbat konfliktům. Nabízí praktické návody, jak s těmito částmi komunikovat, uznávat jejich přínos a postupně je integrovat do koherentnějšího a funkčnějšího celku.
Adam zdůrazňuje, že cílem není eliminovat nebo potlačovat některé části našeho já, ale spíše je pochopit, ocenit a najít pro ně vhodnější role v našem životě. Tímto způsobem můžeme dosáhnout většího klidu, spokojenosti a efektivity ve svém osobním i profesionálním životě.
V závěru podcastu Adam povzbuzuje posluchače, aby se pustili do objevování svého vnitřního světa a využili přístupy IFS k lepšímu porozumění a harmonizaci různých aspektů svého já
Transkript
Vítám vás u podcastu Na nervy a na pohodu podcastu, který vás tak doufám dostane do pohody. Od mikrofonu vás zdraví Adam. Jsem kouč, terapeut a takový průzkumník nových přístupů, jak se dívat na sebe, na své chování, na své vztahy a emoce. Kdo jsme vlastně my. Dnešní díl bude takový. Možná trošku hlubší a také hravější.
Je to díl, ve kterém se podíváme na takovou otázku. Jak to, že když se snažíme chovat racionálně, víme, co je pro nás dobré. Víme, jakým způsobem by to mělo být. Tak ať děláme, co děláme, stále to nějakým způsobem v uvozovkách boříme. Čím to je, když tedy víme? Jak by to mělo být a jak to chceme, Takže to tak není.
Jsme stále selhávající. Rád bych vám hned na úvod řekl, že ne. Možná je to jenom naším pohledem, Pohledem na nás, na samotné. Takový klasický pohled, který máme všichni od malička, možná už od školy je, že se prostě rozhodneme, jací budeme a takoví budeme a občas se nám prostě stane, že nám to nějak ujede. Ale jestliže už nějaká ta léta našeho života, tak zjistíme, že je stále něco.
Jako kdyby nás neopouštěl, a tak si to nějakým způsobem zdůvodňuje naším charakterem a na základě toho se máme buď více či méně rádi. Já bych vám rád nabídl ještě jeden pohled. Je to pohled takové úplně nové metodiky, přístupů v terapii i v koučování, ale myslím si, že je to i přístup velmi užitečný pro náš vlastní život.
Je to přístup takzvaného systému vnitřní rodiny neboli Internal Family Systems. Já jsem měl tu čest tento krásný přístup představovat nedávno na nádherné akci Moudrost dramatu Rok poté. A tak jsem si říkal, že bude určitě hezké se rozdělit s vámi také o pár poznatků nebo dejme tomu vhledů z téhle oblasti.
Jak už jsem uváděl, tím nejobvyklejším způsobem je takové zkoumání toho, kdo já tedy vlastně jsem. Pojďme si to vyzkoušet, jací jste. Za sebe mohu říct, že jsem člověk pracovitý, přemýšlivý, ale že také občas panikařím. Jsem vzteklý a často prokrastinaci. Mám rád zábavu, ale také mám rád samotu. Tak kdo tedy vlastně jsem?
Pakliže by platila ta naše úvaha. Že existuje jeden charakter, že existuje nějaké to jedno já, tak by to bylo velmi, velmi těžké zodpovědět. Vždyť už jenom když se setkáme s jinými lidmi, tak to naše já, kdo jsme, je v několika variantách. Za prvé to, jak vnímáme sami sebe. Za druhé to, jak nás vnímá druhý člověk, tak tu už máme minimálně dvě osobnosti.
Existuje ale možná užitečnější a hravější pohled. A to je právě pohled vnitřní rodiny. Ta nám říká, že neexistuje nic jako náš charakter, že je to jako kdyby v nás žilo spoustu dalších lidí. A my si tyhle postavy klidně můžeme pojmenovat. Všichni známe třeba vnitřního kritika, který když se dostane na povrch, tak je kritický i k ostatním lidem.
Ale není to jen takové schématické. Ten náš vnitřní svět je neskutečně krásný a komplexní. Pojďme si zkusit představit takovou situaci, že typickou situaci, kterou známe asi všichni spojenou s prokrastinací. Tak tedy jedna z našich osobností. Jedno naše já se rozhodne, že je opravdu dobré něco udělat.
Dejme tomu vytvořit nový projekt anebo si konečně uklidit doma. Jsme motivovaní, jsme připravení, ale jako kdyby to náhle nešlo. Najednou nám naskočí spoustu dalších možností, povinností a tak se najednou přestěhujeme. To, že namísto toho, abychom vytvářeli projekt, například. Se jdeme projít a nebo začneme řešit e-maily.
Zdá se, že se objevila další osobnost. Osobnost, která nás nějakým způsobem. Proč? K tomu se ještě dostaneme později. A také tady máme potom postavu, která nám říká, jestli jestli neuděláš to, co sis předsevzal, předsevzala, tak to také nebude pro tebe dobré. To už je náš zase oblíbený kritik. Možná se tam objeví také postava, ale vždyť to nemá smysl.
Nedělej tu. Ono to stejně nevyjde. Jenom v této krátké chvíli se u nás projevily čtyři bytosti a my můžeme jít o krok hlouběji. Tyto čtyři bytosti mezi sebou totiž mají i nějaké vlastní vztahy. Tak například vnitřní kritik, ten, který se ozval v tom, jestli to neuděláš, určitě nemá rád toho, kdo zrovna nedělá to, co by měl, anebo toho, který říká Stejně to nemá smysl.
Každou z těchto bytostí z těchto osobností si můžeme představit skutečně jako úplnou bytost. Každá má své motivace, vztahy. Pocity, potřeby a také cíle. Můžeme si třeba představit, že máme osobnost, která nás stále tahá do hospody. Možná nám na sobě vadí, možná si říkáme trochu moc, ale zamysleli jsme se nad tím, kdo to vlastně je.
Co vlastně po nás a pro nás chce? Možná je to osobnost, která si říká Bylo by fajn, kdyby ses trochu uvolnil či uvolnil. Možná pro nás chce to, abychom. Byli právě trošku více relaxování a používá k tomu prostředky ty, které jí přijdou nejvhodnější a to je například sklenička alkoholu. Možná také máme v sobě osobnost, která může.
Třeba být trošku agresivnější a hádala. Tahle osobnost má zájmy ochránit nás před nějakým nebezpečím tím, že vlastně použije naší agresi a nebo takový útok proto, abychom prezentovali pocit toho, že něco není v pořádku. Máme v sobě ale také bytost, která touží po blízkosti a zároveň. Třeba i bytost, která zase naopak se té blízkosti bojí.
Jak je možné, že tyto bytosti jsou tak vzájemně odporující? Možná to vypadá jenom na první pohled, protože jejich prostředky, stejně jako kdybychom si je představili jako naše zaměstnance, tak jejich způsoby práce jsou rozdílné. Ale. Možná mají jeden společný cíl. Uchovat nás v pohodě, nějakým způsobem nám pomoci.
Všechny tyto části jsou pro nás totiž dobré. Ano, zní to překvapivě, dokonce i ty nejvíce destruktivní v našem životě to s námi myslí dobře. Tak například ta část, která nás právě chce udržet v klidu a v bezpečí, více relaxovat. Ta, která je agresivní, to se obhájit, naše bezpečí, ta, která chce blízkost, Nechce, abychom byli zklamaní ze samoty či osamělí, ale zároveň i ta bytost, která se například vztahům a blízkosti brání.
Chce také to samé. Můžeme si to představit jako programy. Můžeme si to představit jako takové jeviště. Takový vnitřní svět plný různých bytostí. Nejsou to ale samozřejmě jenom tyto negativně se projevující bytosti, které v nás žijí. Žije v nás například dobrý rodič. Žijí v nás bytosti, které zajišťují naší kreativitu.
Každá naše funkce, každý náš pocit, každé naše chování. Už si můžeme představit, že je vázaná právě na nějakou z těchto bytostí. Jako kdyby si tu a tam, podle toho, jakým způsobem je pro nás zrovna vhodné si nějaká z těchto bytostí natáhla nás naše vlastní tělo. A tady právě přichází ta obrovská magie. S tím, že nás tolik.
Tak nemůžeme říkat o sobě, že jsem takový nebo onak. Odpadá to neustálé řešení a sebeobviňování se, že? Bychom měli být lepší či horší. Můžeme taky jenom říct, že. Nějaká z mých částí například ráda pije, Některá z mých částí se ráda hádá, ale nejsem to já. Nejsem to tedy já. A to je skvělé. Kdo je to tedy? Ať už se na sebe či na ostatní podíváme jakkoliv, vždycky vnímáme já.
Ve všech jazycích na světě existuje slovo já. Jak by to tedy mohl být já? Podle Internal Female Systems existuje ještě jedna část. Která není spojena s žádnou funkcí ani s chováním. Je to tzv.. Je to naše esence. Ten, kdo se dívá, takový možná v uvozovkách jezdec na zvířeti. Divák toho divadla. Tato show poznáme podle toho, že je zvědavé, soucitné.
Chce objevovat. Nemá názor na to, jakým způsobem svůj život žijeme, co je dobré nebo špatné. Miluje všechno v nás a rádo také objevuje. Internal Family systém. Systém vnitřní rodiny nám také nabízí druhou obrovskou možnost v životě. Namísto toho, abychom řešili nějakou svojí nápravu, že bychom měli tohle či něco dalšího.
Nám nabízí možnost komunikovat s každou z těchto částí. Když si vezmeme to, že s námi vlastně chce navázat vztah. Že to vlastně s námi myslí dobře. Tak potom i ta část, která se nám na sobě nelíbí. Třeba ta, která se hádá, si přece zaslouží poděkování za to, jak dobrou práci dělá. Možná, že. Nechce vyvolávat konflikty, ale je to možná jediný prostředek, který zná.
Možná, že čeká na nás, abychom se na ní podívali a řekl jí Víš. Já se dokážu obhájit sám. Nehrozí ani žádné nebezpečí a ty můžeš dělat něco jiného. Každá z těchto částí, která má pro nás možná negativní vliv. Která se nějak nepříjemně projeví v našem životě, by totiž strašně ráda také dělala něco jiného.
Nikdo přece není rád nechtěný. A tak vám nabízím takovou možnost. Takové cvičení, takové přemýšlení o sobě. Zkuste si najít nějakou oblast ve svém životě, která se vám nelíbí. Něco, s čím nejste na sobě spokojeni. Zkuste si. Tuto část představit jako samostatnou bytost. Jaká by byla? Co by cítila? Co by pro vás vlastně chtěla?
Zkuste se zeptat a prozkoumat. Nemusíte nikam spěchat, je to jako setkání s někým, koho jste dlouho přehlíželi. Zkuste se o ní dozvědět víc. Možná, že se dozvíte, že ta část, která se věnuje nějakému zlozvyku či nepříjemnému návyku, by byla velmi účinná v tom, kdyby vás držela nějakého pozitivního návyku.
Zkuste s ní udělat dohodu. Tak například právě s tou částí, která která nás například odvádí od práce. Která nám říká, že je vždycky důležitější udělat něco jiného. Tak s tou se můžeme domluvit tak, že jí poděkujeme například za to, že nás chrání před pocitem selhání. Zkusíme jí nabídnout to, že to zvládneme my sami.
Udělat s ní takovou malou dohodu. Ukázat jí vhodnější způsob, jak v našem životě může působit. Tak tedy například ta část spojená s nějakým nepříjemným návykem či snad nepříjemným chováním by mohla mít za cíl nás uchovat v pohodě. Například více relaxovat. Více v centru. Zkuste ji více poznat. Zeptat se jí, co pro vás má?
Co pro vás zařizuje? Zkuste jí také poděkovat. Takovou vhodnou formou je ať už deníkové cvičení nebo například vnitřní rozhovor. Zkuste se s těmito svými démony trošku seznámit. Uvidíte, co vám mohou přinést dobrého. Tím dalším krokem, když získáte jejich důvěru a už mezi vámi nebude takové odmítání.
Takové přijímání může být právě takové šetrné. Navedení k tomu, jak by ve vašem životě mohla tato část lépe působit. Dám takový příklad. Jestliže ve vás existuje část, která ráda prokrastinace. Při bližším průzkumu můžete zjistit, že vás právě chrání před pocitem toho, že je na vás toho moc, anebo že byste někdy mohli selhat, čili před nějakou bolestí.
Možná, že se tato část formovala někdy kdysi dávno, ve vašem dětství nebo ve vašem životě. Zkuste jí o sobě říct víc. Kolik jste už toho zvládli? Zkuste jí ukázat, že i bez jejího působení se na vás může spolehnout a zkusit poznat také to. V čem by vám více sloužila. Možná by byla velmi užitečná pro privatizaci úkolů.
Můžeme se jí klidně zeptat na tohle smysl dělat? Co by si ode mne potřebovala ty moje části, aby si mi dovolila tyhle věci udělat a projevovat se. Co by tam mohlo být, aby se stala mým spojencem. S čím mi chceš pomoct? Každá z těchto částí pro vás chce to opravdu dobré. Není žádná, která by šla po tom, aby vás nějakým způsobem poškozovala.
Možná jenom neví, jak to udělat lépe. Tím, že se s nimi domluvíme tím, že je přijmeme. Tím, že jim dáme nové prostředky toho, jak tyhle věci dosáhnou. A také nějakým způsobem zejména obnovíme důvěru této části vůči nám, čili že my to zvládneme také řídit, aniž by nás tyto části museli ovládat, se stáváme mnohem celistvější my.
Stáváme se takovým vlastním lídrem bez nějakého zbytečného sebeobětování. Přístupu vnitřní rodiny a internetu Family Systems se hodlám věnovat intenzivněji a konkrétně. V několika dalších dílech se setkáte i s konkrétními návody, například jak pracovat s vnitřním kritikem a také pro vás chystám více materiálů pro osobní použití.
A tak tedy vás zvu do tohoto úžasného divadla. Do té úžasné rodiny, která se ve vás skrývá a. Možná, že se v ní právě skrývá něco, co hledáte tam někde venku. Přeji vám krásné putování. Váš Adam.